I'm not afraid-9.díl (doporučení 15+)

9. května 2014 v 13:20 | Eevee |  Povídky
Ano, ano ,jsem zpět .A dělějme jakože je minulá neděle, kdy jsem to měla vydat =.=Tentokrát s dalším dílem vaší tak oblíbené povídky "I'm not afraid".Ještě bych vás chtěla poprosit,abyste odhlasovali anketu, protože nějak nevím co bych měla psát (ptám se hlavně kvuli vám, berte na vědomí :DD).Tak už bez zbytečných keců poďme na to.
"Proč nedokážeš pochopit,...že tě miluju ? "řekl a omdlel.Zastavilo se mi srdce.Co to právě řekl ?
Byla jsem zmatená, kdyby byla pravda to co řekl, proč by chodil s Lisannou ? V hlavě jsem měla stovky nezodpovězených otázek.To teď ale nebyl největší problém.Natsu ležel pod mýma rukama v bezvědomí.Přemýšlej, přemýšlej Lucy.Co dál ? "Brána býka, otevřít.Taurus !","Oh, Lucy-sama, dnes vám to sl-","Nech si to !" vyjela jsem po něm."Popadni Natsua, okamžitě mu musíme sehnat pomoc.","Zajisté." odpověděl Taurus a zvedl Natsua ze země."Tak jdeme !"


Zamířili jsme zpět do zahrady.Temného mága, se kterým se Natsu pral, jsme nechali v lese.Uviděla jsem kus áleje ze zahrady."Přidej Taurusi !"
Oblázkovou cestičkou jsme vběhli do chalupy.Nikdo nikde.Vyřítili jsme se na zahradu osvětlenou snad tunou svíček.Madam Shokubutsu byla v pořádku.Všichni temní mágové byli svázaní a posazení vedle chalupy."Madam !!!" zaječela jsem na ni.Prudce se na nás otočila."Jste v pořádku ?" zeptala jsem se jí."O mě si nedělej starosti, ale co vy ?" řekla a podívala se na bezbraného Natsua."Já ano, ale můj kamarád ne.Má vysokou horečku a je celý popálený.","Hmm.....Hned jsem zpět." řekla rozhodně a zamířila do zahrady.Naštěstí byly všechny rostliny v pořádku a nebyly znát žádné škody."Taurusi, polož ho na zem a můžeš jít.","Hm." zabručel, opatrně položil Natsua a vrátil se do svého světa.Paní Shokubutsu se vracela a ruce nesla nějaký kořen.
"Uhni, drahá." řekla a odstrčila mě od Natsua.Klekla si vedle něj a rozlomila kořen na půlky.Začala z něj téct bílá tekutina, dost podobná té, která je v pampeliškách."Ehm, madam ...Co to je ?"zeptala jsem se."To je Nekori.Kořen, který by měl srážet horečku a navíc zklidňovat popáleniny-tudíž je ideální.","Aha." řekla jsem jen a radši už zůstala mlčet.Zdálo se mi, jako by Natsu snad ani nedýchal.Víc mě ale trápilo to, co řekl před tím, nrž omdlel.Nedokázala jsem to pochopit.
Mezitím co jsem si lámala hlavu nad tím, co Natsu řekl, madam začala Natsua polévat trkutinou z kořenu.Nakonec mu pootevřela ústa a zbytky bílé vody mu nalila do žaludku."Teď už musíme jen čekat, než to začne působit." řekla madam Shokubutsu, když skončila."Hm."
Společnou silou jsme Natsua přenesly do chalupy a uložily ho na pohovku."No, ať už se stalo cokoli, měl by být v pořádku.Každopádně na zahradě jsme ještě úplně neskončily.Tak šup, tady máš zástěru, ty kytky se nezasadí sami." řekla madam rázně a hodila po mě zástěru."Jasně."
.Zahrada byla už hotová.Natsu se ještě nevzbudil.Celou tu dobu jsem se vůbec nemohla soustředit a neustále na to myslela.Nehledě na to, že jsem o něj měla hrozný strach.Uběhlo několik hodin a zanedlouho by mělo svítat.Madam Shokubutsu šla aspoň nachvíli spát, ale já jsem nemohla.
Sedla jsem si k pohovce na které Natsu spal a čekala,...čekala na sebemenší pohyb, zvuk, cokoliv.Víčka jsem měla ztěžklé, hádala jsem se sama se sebou, jestli půjdu spát nebo ne.Najednou se pohnul."Luc-...."zamumlal tiše."Natsu ! Neboj, jsem tady,...jsem tady." odpověděla jsem a chytla jeho ruku.Měla jsem strach.Strach, že se vrátíme do cechu a zase se odcizíme.Strach, že se budu muset smířit s tím, že ho musím nechat Lisanně.Ale aspoň teď...aspoň v tuto chvíli se bát nechci.Sklonila jsem se nad něj.Chvíli jsem jen tak zírala.Když jsem pomyslela na to, že nemůže být můj, začaly mi téct slzy........."Ne teď ne, tohle je moje šance a já ji nenechám být.Aspoň jednou....ti chci vyznat mé city...Natsu"-otřela jsem si slzy a odhodlaně se sklonila ještě níž nad jeho obličej.....apolíbila.Tvrdě a vášnivně, rozhodnutá na něj zapomenout.Najednou jsem ucítila, že mi Natsu mé polibky vrací.Cítila jsem jeho ruku v mém pase, která mě tlačila za ním na pohovku, abych si na něj lehla.Druhá Natsuova ruka mě laskala ve vlasech a já mu to oplácela.Tehle okamžik....přeji si, ať trvá navěky.
Probudily mě sluneční paprsky.Ležela jsem Natsuově na hrudi.Rychle jsem vstala a dala se dohromady."Sakra." sykla jsem potichu, když jsem si všimla že jsem Natsuovi na okraji krku udělala cucflek.Hodiny na stěně ukazovaly půl sedmou.Madam byla už vzhůru, viděla jsem ji v okně, jak běhá po zahradě.Zadními dveřmi jsem vyšla za ní.
"Dobré ráno." pozdravila jsem."Dobré, dobré.Jak je tomu hochovi ? Vypadá to, že jste moc nespali co ? Budu tu pohovku muset drhnout ?" zeptala se provokativně."Myslím, že je mu líp."odpověděla jsem."Už asi vyrazím.Moc vám děkuju za tuhle příležitost." dodala jsem."No v tom případě tady máš odměnu.Uvědomila jsem si to až teď-já vlastně ani nevím kolik mám dostat zaplaceno.Madam mi podala velmi objemný váček.Muselo v něm být tak 350 000 jeweleů."To je nějak moc nemyslíte madam ?" řekla jsem jí rozpačitě."Moc ? Vždyť já ti ještě strhávala za ten kořen a za přespání, ale jestli ti to příde pořád moc, můžu strhnout ještě za ten uspávací pyl co si vyplýtvala." řekla opět tím provovokativním tónem."Ne to je dobrý.Tak vám děkuju.Sbohem."řekla jsem jí a už kráčela směrem k nádraží."Jo a ještě něco, až se ten kluk vzbudí, nic mu o mě neříkejte prosím." dodala jsem naposled."Spolehni se a sbohem !"
Seděla jsem ve vlaku a na nic nemyslela.Měla jsem v hlavě tak prázdno, až mě to překvapilo.Byla jsem k smrti unavená.Opřela jsem si hlavu o okno a usla.
Probudila jsem se až v Magnolii.Sbalila jsem si svých "pět švestek" a šla rovnou domů.Nevímala jsem nic.Žádné zvuky, žádné lidi.Jen cestu po které jsem šla.Ocitla jsem se před dveřmi mého domu.Ani jsem nezaregistrovala, co ělám a už jsem ležela v posteli, schoulená do kubíčka a k hrudi si tiskla polštář.Potřebovala jsem ten včerejšek vstřebat.Budík na mém nočním stolku odtikával jednu hodinu.Na nic jsem teď neměla sílu a vlastně ani chuť.Chtěla jsem jen ležet a spát.
"Klep,klep,klep!" probudil mě zvuk.Někdo se mi dobíval do bytu.Když jsem se podíval z okna, venku už byla tma.Rozsvítila jsem a podívala se do zrcadla.Lekla jsem se sebe samotné.Ve spánku jsem musela brečet, protože jsem měla oči a obličej celý opuchlý a červený.Jenom jsem si trochu pročesala vlasy a otevřela okno, abych vyvětrala.Pak jsem zamířila ke dveřím otevřít.
Ne, on ne."Ahoj Lucy !","Ahoj, promiň, ale teď vážně nechci nikoho vidět." řekla jsem a začala zavírat dveře."Co ? Ne počkej !"řekl a zarazil mě.Vecpal se do mého bytu a opřel se o okení rám.S povdechnutím jsem za ním zavřela."Tak o co jde ?" zeptala jsem se."Víš já jenom že jsem se dneska ráno probudil v té zahradě.Ta babka mi řekla akorát, že jsem omdlel, když jsem jí zachraňoval zahradu a dál hrála blbou.Prostě si na nic potom co jsem vyběhl do toho lesa nepamatuju a celkem by mě zajímalo co se stalo.Ty doufám nejsi tak senilní jakta rašple, ne ?"................."Nepamatuješ ? Vůbec...nic ?","No možná něco jo ....." řekl zamyšleně a mě svitla kapka naděje."Ale to je blbost.Byl jsem asi hodně mimo co ?" řekl a začal se smát."Jo totálně...Myslím, že už by si měl vypadnout." zasyčela jsem a šla mu otevřít dveře."Co je s tebou ?" zeptal se mě."Nic, co by mělo ?!" vyjela jsem po něm."Nech toh Lucy a řekni mi to, jsme přece přátelé ne ?"
Tohle je poslední kapka....Prudce jsem zabouchla dveře a zvedla k němu hlavu.Po tvářích mi stékaly slzy."Opravduto chceš vědět ? Tak poslouchej ! " začala jsem řvát."Ve chvíli kdy si myslím, že by mezi námi mohlo být víc,začneš chodit s Lisannou, pak se mě na plese pokusíš políbit ! Pak mi okatě předhazuješ, že chodíš s Lisannou ! Den na to se ukážeš na mojí misi, kde si za mě položil život a následovně řekl, že mě miluješ !!! Tu noc mě políbíš a dovršíš to tím, že mi řekneš že si to nepamatuješ !!!" skončila jsem udýchaná a slzy mi tekly proudem.Natsuna mě jenom vyjeveně hleděl."Já už takhle dál nemůžu." zašeptala jsem a opřela se o zeď.
Natsu byl zřejmě v šoku, otočil se k oknu, aby se nadechl.Najednou něco zamumlal a vyřítil se ven ze dveří.Nechápala jsem, co se děje.Když jsem ale přistoupila k oknu pochopila jsem.Byla tam Lisanna.Jsem si jistá, že jsem byla hlučná natolik, aby mě slyšela.Natsu se jí teď pravděpodobně omlouval.Snažila jsem se něco zaslechnout.
"Myslela jsem....,že ti na mě záleží..." řekla Lisanna smutně."Vždyď ano, záleží " přesvědčoval ji Natsu."Ale na Lucy ti záleží očividně víc.","Já....nemůžu si pomoct." Cože ? "Můžeme...","Nech mě teď být Natsu." odbyla ho Lisanna.
Natsu chvíli jen tak koukal za Lisannou, pak se kouknul na mě do okna.Vyrazil zpět za mnou."Netušil jsem, že se kvůli mě tak trápíš" řekl, když za sebou zavřel dveře."Netušil si spoustu věcí..." odpověděla jsem.Vykročil proti mě a chytl za pas.Přetočil se se mnou ke stěně, na kterou mě namáčkl.Hluboce se mi zadíval do očí a pak jemně políbil.Začala jsem mu polibky vracet.Nějakým způsobem jsme se přemýstili na postel, kde jsme se začali zběsile vysléhat.Strhla jsem z Natsua triko a začala ho líbat na krku.Šlo vidět, že si to užívá.Přesunula jsem se na jeho vypracované břicho, zatímco on byl zaměstnaný rozepínáním mé podprsenky.Když se mu to konečně povedlo, už jsem mu zdělávala kathoty, které jsem následně zahodila za postel.Ležela jsem na zádech nahoře bez a Natsu klečel nade mnou.Sklonil se ke mě a koul mě do ušního lalůčku, olíbil na rty a přesunul se k prsům.V tu chvíli, kdy se jich dotkl, jsem se cítila opravdu trapně.A nemluvím o chvíli, kdy je začal olizovat.I když musím uznat, že to bylo příjemné.Ale nestačilo mu to.Šel ještě níž.Stáhl mi sukni i spodní prádlo a strčil mi tam dolů dva prsty.Prudce jsem se prohla v zádech a Natsuse nad tím bavil.Oba jsme byli nazí."Opravdu ...to chceš Lucy ?" zeptal se mě před tím."Jo, chci." řekla jsem a políbila ho.Chvíli na to, do mě vnikl.Pocítila jsem ostrou bolest a následnou eufórii.Prohla jsem se v páteři, když do mě vnik po druhe a nehty jsem mu zarývala do zad."Miluju tě Lucy." zašeptal mi do ucha.
No lol ....ten poslední odstavec byl napsán proti mé vůli =.=" Moc se za něj omlouvám, ale s takovými....věcmi prostě nemám zkušenosti O///O Jinak doufám, že se vám to líbilo, tak zanechte like, hvězdičky nebo koment :33 Taky bych moc poprosila o odhlasování ankety *-* ..... To je pro tento článek všechno, tak se "uvidíme" příště CC:
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Yuu-chan Yuu-chan | 9. června 2014 v 6:23 | Reagovat

Úžasné *.* Mám moc ráda tuhle povídku :))

2 Lu-chan Lu-chan | Web | 9. června 2014 v 18:27 | Reagovat

Miluji tvoje povídky. Máš je krásné a moc se těším na pokračování :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama