I'm not afraid-2.díl

9. května 2014 v 13:20 | Eevee |  Povídky
Takže tady je další díl.
Ahoj Lucy !!!" volá na mě Gray, když mě zahlédne přicházet na nádraží."Doufám, že jsi se pořádně vyspala, bude to dlouhá mise." řekl ještě."Rival v lásce!","A-ale no tak,Juvio."vykoktám, když ji zpozoruji, jak stojí za mnou a mísí se kolem ní tmavá negativní aura...."Erzo, proč nemůžeme pěšky ?"zaslechnu jak Natsu říká zklíčeně,"Kdyby jsme šli pěšky tak nám to bude trvat týden Natsu...","Tak já s Happym tam doletíme ! Deme Happy." vyhřikne nadšeně,"Aye sir!","Nikam nejdeš, ani nevíš kde to je ..."chytla ho zezadu za šálu,"N-Natsu,neboj bude to v pořádku, ta cesta trvá jenom 3 hodiny"utěšuje ho Wendy, nejspíš se cítí provinile, protože na něj nemůže použít svou magii pokaždé když někam jedeme,"3 hodiny ?Ne, já a Happy letí-" Erza ho praštila, ještě dřív než to dořekl,najednou ležel rozpláclý na zemi a já se potichu začala smát.
Když jsme vyjeli, jako obvylke se Natsuovi udělalo špatně a celý zbytek cesty nic neřekl,...čas plyne mnohem pomaleji, když si s ním nemůžu povídat .Seděla jsem u okna, vedle mě seděl úplně odrovnaný Natsu a dívala jsem se ven.Minuli jsme toho hodně-lesy, louky, malé vesničky...ale všechno jako by bylo nekonečně dlouhé.


Najednou se před námi vynořila prudká zatáčka a všichni se naklonili s křikem k oknu.Přísahala bych, že jsme chvíli jeli jenom na jedné straně kol.Jakmile jsme ji přejeli uvědomila jsem si že mi Natsu leží v klíně.Podívala jsem se na něj asi víc lítostě a zamilovaně než jsem chtěla a zpozorovala jak se na mě najednou všichni podívali s podezíravým výrazem ve tváři."Milllllluje ho !"řekl Happy,"Co to plácáš ty kočko ?!",vyjedu po něm.
Konečně jsme dojeli na místo, i když jsme ale museli ještě chvíli jít."Konečně na pevné zemi !" vykřikuje radostně Natsu."Erzo jak dlouho tam půjdeme?" zeptá se Wendy,"Asi hodinu.","Hodinu? To tam nejede nic rovnou?" řekne otráveně Gray....,myslím, že by mu ani tak nevadilo, že tam půjdeme hodinu, problém byl v tom, že vedle něj šla Juvia a upírala na něj celou svou pozornost, že se ani nedívala kam jde a po chvilce narazila do stromu."Lucy, pojď sem!" volá na mě zezadu Natsu,"Huh ? Co se děje ?","Co si myslíš, že je to za misi?" zeptal se mě natěšeně,"Jdeme přece hlídat děti.Ty to nevíš ?","Co ? Hlídat děti ?",jako obvykle je zase pozadu,...už mě to ani nepřekvapuje."To bude otrava....aspoň doufám že budeme hlídat kluka, mohl bych ho naučit nějaký nažhavený kousky,...Koho by si chtěla hlídat ty ?","Nejspíš holčičku, jsou milejší a hodnější...".Celý zbytek cesty jsme diskutovali o naší misi,...cesta teď naopak ubíhala rychle, než jsem se nadála už jsme byli na místě.
Stáli jsme před honosným sídlem, které bylo ještě větší než to kde jsem vyrůstala a všichni jsme se na něj dívali s pootevřenou pusou.Obrovská vstupní brána se najednou otevřela a pustila nás dál."Dobrý den,.."pozdravila nás dívka v uklizečské uniformě,"vy budete z Fairy tailu, že ?","Ano."přitakala Erza,"Pojďte za mnou."Přivedla nás do sídla, ve vstupní hale byla krásná fontánka a zvuk dopadající vody byl vážně uklidňující.Šli jsme dál po schodech nahoru a ocitli se v v obývacím pokoji, ve kterém na kožené sedačce sedělo pět lidí.Jeden z nich se vyšvihl jakmile nás uviděl a běžel přímo k nám,"Ooo, velmi mě těší, moc rád vás poznávám ani nevíte jak.Já jsem Chiko Nori."pronesl energetický urostlý muž s černými vlasy a jasně modrýma očima."Moc nás těší."řekl Gray,"Tohle je moje žena Mia,..."ukázal na dámu sedící na pohovce a s dítětem na klíně.Mělá krásné blond vlasy kontrastující se zelenýma očima."tamto je Eli,..."teď ukázal na dívku co seděla ženě na klíně.Byla to mladá slečna, která zdědila po otci havraní vlasy i modré oči, v obličeji se však velmi podobala matce, řekla bych že jí je asi pět nebo šest."vedle je Shin..."Seděl tam asi osmi-letý chlapec s jasně zelenýma očima, černou rozcuchanou hřívou, jizvou na tváři a rošťáckým úšklebkem." a tohle je Nanami."Byla tam roztomilá holčička s blonďatými vlásky a zářícíma modrýma očima, mohli by jí být asi 2 roky a v rukou pevně svírala hadrovou panenku."Tak mi půjdeme a támhle je papír s radami pro případ kdyby jste něco nevěděli.Vrátíme se za dva dny."Oba rodiče se ještě rozloučili se svými dětmi a odešli.
"Tak lidi jdeme na to .Já a Wendy se budeme starat o Shina, Juvio ty a Gray si vezmete na starosti Eli,"Hm"příkývla Juvia, vypadá to ,že se už uklidnila a bere svou misi vážně, "a Natsu ty se budeš s Lucy starat o Nanami","Jasně Erzo." přikývl.Všichni se teď šli věnovat dětem, které mají hlídat tak jsem já a Natsu šli taky."Ahoj já jsem Lucy a tohle je Natsu, budeme tě teď hlídat."řekla jsem snad nejmileji jak umím."Ukážeš nám tvůj pokoj ?" zeptala jsem se.Myslím, že pochopila na co se jí ptám a tak jsem jí vzala do náruče.Když jsem se otočila zachytila jsem výraz v Natsuově obličeji, který jsem nejpíš ještě nikdy neviděla, ale než jsem si stihla uvědomit jaký byl, tak zmizel.
Když se nám s Natsuem konečně podařilo najít Nanamin pokoj (hledali jsme ho přes půl hodiny),zjistili jsme, že kromě její postýlky tam bylo i velké dvojlůžko a spusta knih."Wow" vykřikl Natsu, honem se vrhl na postel a začal na ní skákat."Natsu! Slez z tama,tady to není jako doma." okřikla jsem ho, když zrovna dělal salto."Jo, jo ...","Tak to vpadá, že se ti podařilo Nanami uspat."řekl s úsměvem a měl pravdu, Nanami mi teď spala v náruči.Aby ne když už je skoto půl desáté.Uložila jsem jí do postýlky a šla si prohlédnou tu spoustu knih.
Natsu ležel na posteli a povídá si s Happym.Když dojdu ke knihovně zahlédnu, že se většina knih týká magie a starých pověstí o ní.Projíždím očima názvy a na nejvyší polici uvidím knihu se jménem Dračí naděje.Snažím se pro ni sáhnou, ale je moc vysoko.Najednou cítím dech na krku a ruce v pase, které mě zvědají ke knize.Otočím se s knihou v ruce a vidím Natsua jak se na mě dívá s vysokám zájmem v očích."Co jsi našla ?",chvilku mi trvá než se vzpamatuju a jen zak na něj koukám,..."Uh ? No nějakou knížku..." a ukážu mu název."Dračí nadějě O čem to je ?","Nevím.","Tak to pojďme zjistit."řekne radostně."Kde je vůbec Happy ?"zeptám se, protože ho tady nevidím,"Šel za Charlou."
Lehly jsme si na postel a já začala číst."V dobách kdy ještě draci volně létali po nebi v souladu s lidmi, ..."Najednou jsem si uvědomila, že Natsu leží ani ne půl metru ode mě, celá jsem zrudla a přestala číst."Co se děje ?","N-nic.","Jsi celá červená, nemáš horečku ? zajdu pro Wendy"řekl starostlivě a už se zvedal,"Ne, nikam nechoď"a chytla jsem ho za zápěstí."Dobře"řekl zmateně a znovu si lehl.Začala jsem znovu číst a asi po půl hodině čtení Natsu usnul.Byla jsem už taky unavená tak jsem zavřela knížku a šla spát.
"Natsu ? Děje se něco ?","Já jenom ....co ke mě vlastně cítíš ?","Huh?" chytl mě za ruku a políbil.
V tom jsem se probudila a ucítila tíhu v pase.Celá Natsuova ruka ovívala půj pas a jeho dech mě šimral na krku.Podívala jsem se na hodiny,které ozařoval měsíc a zjistila, že je teprve jedna hodina.Otočila jsem se a viděla jak spí, naš obličeje od sebe dělilo jen pár centimetrů a já jsem měla strašnou chuť ho políbit, ale bála jsem se že bych ho vzbudila, tak jsem šla zvovu spát.
Tak doufám, že se vám to líbilo :DD
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama